Kdysi dávno
se v noci sešli dva muži.
Starší přišel navštívit mladšího, to tehdy nebývalo zvykem. Mluvit s mladším pro něj muselo být velmi důležité. Ten starší byl vážený muž, s funkcí, velká ryba. Ten mladší chodil od města k městu, úplně bez funkce. Taky ryba, ale o tom později. Ten starší měl oproti jiným jeho věku a postavení velký dar. Měl otázky. Měl zásadní otázky o smyslu, o směřování, o tom, co mladší veřejně říkal. Měl mysl začátečníka, mohli bychom říct. Ten mladší měl oproti jiným jeho věku a postavení velký dar. Měl odpovědi. Ale nebyly to odpovědi snadno uchopitelné, snadno proveditelné, nebyly to žádné návody na pračku: sem dáte prášek a stisknete knoflík. Přijmout odpovědi vyžadovalo čas a velké úsilí. A daly se pochopit jen srdcem. Ten starší zůstal dlouho a my dnes z jejich rozhovoru známe jen útržky. Víme však, že starší se té noci znovu narodil.
Kdysi dávno
se v noci sešli dva muži.
Ten starší se jmenoval Nikodém a pocházel z Arimatije. Ten mladší se jmenoval Ježíš a pocházel od Boha. Nikodém měl otázky. Ptal se, jak se člověk může narodit, když už je starý. Ptal se na boží království. Ptal se na zlo a na pravdu. Ptal se na to, co tížilo jeho mysl a srdce. Ptal se na otázky, které mu nedaly spát. Nikodém měl otázky, které nemohl položit během nakupování zeleniny na tržišti nebo během přestávky na kafe v kanceláři. Potřeboval odvahu, aby mohl otázky položit. A potřeboval čas je položit. A potřeboval bezpečí, aby je mohl položit. Byly to totiž otázky, u kterých si připadal zranitelný, slabý, nezkušený. A Ježíš na otázky odpovídal. Přímo i pomocí metafor, podobenství, možná i několikrát. Někdy trvá, než nám něco dojde nebo než jsme ochotni něco přijmout,než se přestaneme bránit. Nikodém zůstal dlouho a my dnes z jejich rozhovoru známe jen útržky. Víme však, že se té noci znovu narodil.
Pokládáte otázky,
které vám nedají spát?
U kterých si připadáte zranitelní, slabí, nezkušení? Které se bojíte vůbec vyslovit?
Pamatujete si, kdy jste někomu řekli něco, co jste se báli vyslovit, za co jste se možná styděli? Kdy jste zároveň dychtili po odpovědi a zároveň se jí trochu báli?
A komu jste se svěřili, koho jste se ptali?
Je dobré sdílet otázky, které nám nedají spát, které nás činí zranitelnými, slabými, nezkušenými. Je dobré je pokládat nahlas, v niterném rozhovoru, v bezpečí.
Víme totiž, že pak se můžeme znovu narodit.
A k té rybě.
Řecké slovo ichtys - ryba - používali první křesťané jako kryptogram Iésús Christos Theú Huiós, Sótér. Neboli Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel.
Titulní obrázek: Henry Ossava Tanner: Nicodemus visiting Christ, 1899